Leden 2010

Rozhovor s mou učitelkou na jazykové škole

24. ledna 2010 v 21:10 | Pavelondra |  Jak nás vidí vidící
Navštěvuji jazykovou školu Miramare v Brně a napadlo mě, že bych pro blog mohl vyzpovídat jednu z mých učitelek.
Tak ttu je přepis rozhovoru.

Koncert ve tmě - oči hudby

17. ledna 2010 v 17:57 | Verča Janíková |  Info z různých akcí
Každoročně, většinou začátkem léta a před Vánoci, pořádá brněnské Tyflocentrum ve spolupráci s organizací Rotaract club Brno akci Koncert ve tmě - oči hudby. Posluchači koncertu zde mají možnost se alespoň na chvíli vžít do role nevidomého. Počet návštěvníků této akce bývá zhruba okolo padesáti a má je na starost 5 nevidomých průvodců, kteří mají za úkol každého návštěvníka dovést na místo v předem zatemněném sále, po skončení koncertu mu přinést malé občerstvení, a poté jej opět vyvést ze sálu. Mezi účinkující, kteří již na tomto koncertě vystoupili patří mimo jiné známý brněnský nevidomý hudebník Petr Pařízek, taktéž známá skupina studentek z pražské konzervatoře Jana Deyla Makabara nebo skupina Flow of voices, která nás svým hudebním uměním potěšila vloni před Vánoci.
Při závěrečných zhodnoceních koncertů se hosté často shodují, že to pro ně byl velmi podnětný zážitek a rádi se na naši akci vracejí.
Více informací na

taneční tábor pro nevidomé

17. ledna 2010 v 17:32 | Verča Janíková |  Info z různých akcí
Asi před dvěma lety jsem měla možnost zúčastnit se velice zajímavé akce, první svého druhu u nás, tanečního tábora pro zrakově postižené, který pořádalo brněnské Tyflocentrum. Tento tábor volně navazoval na asi tříměsíční kurz, jehož cílem bylo naučit nevidomé alespoň základní kroky standardních a latinskoamerických tanců. Tábor se odehrával v malebné vesničce Krásensko kousek od Vyškova a sjelo se na něj přibližně 20 nevidomých nadšenců-tanečníků a stejně tolik dobrovolníků, kteří se nebáli do toho s námi jít, přestože sami se mnohdy tancem profesionálně nezabývali. Detaily jednotlivých dnů už bohužel nepopíšu, ale dopolední bloky byly převážně vyplněné tancem. Důraz se kladl nejen na správné kroky, ale zde už především na to, abychom při tanci vypadali elegantně a ne jako bychom na parket náhodou zabloudili. K tomuto nám také mělo dopomoct jedno takové dopoledne pod vedením profesionální tanečnice z jedné taneční školy v Brně. Když už jsme byli dost unavení a utancovaní, následoval vždy odpolední blok s programem, který byl laděn spíše na zážitkové aktivity. Z nich mě asi nejvíc zaujala hra Den trifidů, inspirovaná stejnojmennou knížkou, kdy jsme se rozdělili do smíšených skupinek asi po pěti členech (tanečníci i dobrovolníci), dobrovolníkům ve skupině byly zavázány oči, abychom na tom byli všichni stejně a nikdo z členů skupiny nesměl mluvit. Každou takovouto skupinu měl pak na starosti jeden dobrovolník, který jediný viděl a mohl mluvit. S takovými handicapy jsme pak měli plnit různé úkoly (přejít potok, lanová dráha apod). V plnění těchto úkolů nám měl bránit Trifid (podle knížky je to rostlina s jedovatým žahadlem se smrtelným jedem). Tento Trifid nám o sobě během hry dával vědět neustálým syčením. Pro mě osobně to byla velmi zajímavá zkušenost (práce v týmu beze slov, kdy jsme si museli vytvořit jiné komunikační prostředky) a domnívám se, že to musela být dobrá zkušenost také pro naše vůdce.
Z tohoto tábora jsem si odnesla mnoho nezapomenutelných zážitků a myslím, že i našim vidícím dobrovolníkům, kterým patří určitě velký dík, pomohl tábor opět trochu proniknout do našeho světa.
Krátkou reportáž o akci můžete zkouknout na

nevidomí a počítačové hry

17. ledna 2010 v 0:12 | hrty |  Trocha teorie
Spousta našich čtenářů určitě hraje na svém počítači nějaké kry pro pobaveníí, ukrácení dlouhé chvíle atd. Napadlo vás někdy, jak mohou hry hrát nevidomí lidé? Pro vidícího člověka je důležitý u her hlavně obraz a zvukové efekty jsou pro něj jen jako kulisa a spestření. U nevidomích je tomu přesně naopak. hry pro nevidomé jsou založeny na zvucích, které se ozývají buď z levého nebo pravého reproduktoru popř. sluchátka. Takže na příklad u nějaké střílečky třeba vesmírných lodí bude zvuk nepřátelské lodě znít z levého reproduktoru. úkolem nevidomého je přemístit se tak, aby zvuk byl uprostřed reproduktorů. pak může vystřelit. Ale střílečky nejsou jediné hry pro nevidomé, které jsou k dostání. Jsou to např. logické hry, kde může člověk vyskoušet své znalosti, nebo rtss, kde záleží hlavně na taktice. To je asi tak všechno k počítačovým hrám pro nevidomé. Určitě pište dotazy, z daleka jsem tu neuvedl všechno. a na závěr článku pár odkazů na stránky přímo hrami pro nevidomé.
www.suscik.homeip.net Na této stránce jsou textové hry, které z počítače eureka převedl marek susčík. www.audiogames.net na této stránce je většina zahraničních her. www.dousabel.sweb.cz/dsa/quilidar/quilidar.html zde je česká adventura horká vřídla quilidaru

podzimky 2009

16. ledna 2010 v 15:31 | Pavelondra |  Info z různých akcí
Podzimní prázdniny s turistickým oddílem

Finále soutěže ve čtení a psaní

16. ledna 2010 v 15:27 | Pavelondra |  Info z různých akcí
Celorepublikové finále soutěže ve čtení a psaní
"Braillovo slepecké písmo - symbol naší gramotnosti"

Otázky a odpovědi

15. ledna 2010 v 22:25 | Claire |  Setkáváme se s tím denně
Tak s tímto článkem jsem si náležitě pohrála. :D Sepsala jsem některé otázky, na které se nás často ptají vidící lidé, a pokusila jsem se na ně odpovědět. Děkuji těm, kteří byli odzačátku s tímto mým "nápadem" seznámeni a kteří mi ochotně svěřovali své názory na danou otázku...
Claire
PS: Takových otázek je samozřejmě mnohem víc. Napadne-li vás nějaká, na kterou jsem zapomněla (těch určitě bude hodně) a která by někoho zajímala, tak napište do komentů...


Mrkněte se!

9. ledna 2010 v 17:17 | Verča Janíková |  Něco málo o nás
Pod tímto odkazem je dokument o jedné velmi talentované nevidomé holčičce
v integraci, která je opravdu příkladem toho, že když se chce, jde spousta
věcí. Měla jsem možnost se s ní osobně seznámit, takže vím, že to všechno,
co je v dokumentu ukázáno, nebylo jen nafilmované pro televizi.
http://www.centrumpronevidome.cz/pobyty-s-vyukou-pc/2009/
Zde jsou nějaké informace o pobytu pro zrakově postiženou mládež se zaměřením
na PC, který se již po několik let pořádá v létě. Místem pobytu zatím vždy
bylo ekologické středisko na Rychtě Krásensko kousek od Vyškova. Tohoto pobytu
jsem se bohužel nikdy sama nezúčastnila, ale ze zkušeností mých přátel vím,
že je velkým přínosem jak v oblasti využití náročných kompenzačních pomůcek,
tak i v oblastech kvalitního trávení volného času, viz. "ohlasy účastníků".
Takže asi tolik.
Věřím, že odkazy pomohou opět více poodhalit svět nás, nevidomých pro širší
veřejnos¨t.

VPN vysílače

5. ledna 2010 v 16:28 | Pavelondra |  technika, která nám pomáhá
navigace ve městě a dopravních prostředcích.
Dnes bych vám chtěl představit zařízení, pomocí kterého je nevidomým usnadněna navigace po městech a v dopravních prostředcích.

příhodička z výstavy

5. ledna 2010 v 14:36 | Johanka |  Setkáváme se s tím denně
O vánočních prázdninách jsem byla na výstavě pro nevidomé, v Muzeu hlavního města Prahy, která byla moc krásně udělaná. Exponáty byly podle mých představ a určitě návštěvuvýstavy zopakuji.Jen jedna věc mě velice rozčílila. U vchodu byl pichťák, ve kterém byl papír s braillovým písmem. Opodál stála o dost let starší paní, patrně hlídačka. Přišla ke mně a pravila"Já obdivuju lidi, kteří umí číst tohle písmo, a ta ty, umíš to taky číst, jsi malá holčička." Ve mě se krev začala vařit, ale na oko klidně jsem odpověděla:" Ano, já jsem gramotná, ikdyž vypadám na 15 let, je mi o 10 víc." Z rozčilení jsem ještě dodala, že studuju vysokou školu, což pravda není. Přemýšlela jsem, proč to ta osoba řekla a napadlo mě, že vlastně za minulého režimu se o nevidomých mnoho nevědělo. Většina jich byla odstrčena v ústavech a v normálním světě neměli možnost se objevit. Doufám, že i starší lidé se odpoutají od předsudků a nebudou se nás bát.

historie hl. syntéz

3. ledna 2010 v 14:19 | Pavelondra |  Trocha teorie
Pro ty, co se víc zajímají o techniku, zde dávám odkaz na velmi zajímavý článek pana J. Konečného z brněnského tyflocentra o historii hlasových výstupů a ozvučených pomůcek pro nevidomé. Tak čtěte, poslouchejte a komentujte.

Pavelondra

Jak bychom my měli přistupovat k jednáním s vidícími?

2. ledna 2010 v 17:47 | Claire |  Jak nás vidí vidící
Zase jednou jsem se vyptávala vidících lidí. Zajímalo mě, co bychom podle nich měli změnit na našem působení. Některé věci se celkem shodovaly s tím, co už někdo z nás řekl v komentářích pod některým článkem. Tak jsem se rozhodla, že se to pokusím shrnout do tohoto článku. Neberte to, prosím, jako že chci moralizovat, jen jsem se zas jednou o něco zajímala a začala do toho trochu vrtat... :-)
Claire
PS: Nechci, aby to vypadalo, že všichni nevidomí jsou takoví. Psala jsem to hodně přemrštěně, příklady jsem záměrně uváděla na extrémních situacích. Chválabohu, v dnešní době je většina z nás nevidomých na tom úplně jinak než jak píšu v článku, ale bohužel musím říct, že znám i pár takových lidí (nejen nevidomých), kteří by si tenhle článek měli vzít k srdci...


něco málo o vodicích psech

2. ledna 2010 v 16:34 | hrty |  Setkáváme se s tím denně
Každý z Vás se určitě již setkal na ulici s nevidomým člověkem se psem. Pes je pro lidi se zrakovým postižením velkou pomocí. a mnozí z Vás si jistě položili otázku, jaktože ten krásný pejsek toho člověka tak pěkně převádí přez přechod. Existují různá výcviková centraa, kde se vybírají podle přísných kritérií čtyřnozí pomocníci. Se psy se tu pracuje již od štěněte. Nejprve se dává asi na půl roku do předvýchovy do nějaké rodiny, aby se naučil soužití s lidmi. Po té následuje samotný výcvik. Pes se učí povely které slouží k udávání směru při chůzi, učí se zastavovat na přechodu, obcházet překážky, najít schody či dveře, nebo najít místo k sezení napřř. v restauraci, parku nebo v tramvaji. Rovněž se musí naučit další povely, které jsou nutné pro soužití psa s nevidomým. Např: sedni, lehni, zůstaň a přivolání. při objednávání psa mají nevidomí lidé možnost výběru povelů, které budou nejvíce potřebovat. Po tomto výcviku následujeí zkoušky, kdy se zjistí, jestli pes je připraven k předání klientovi. Po celou dobu výcviku je kontrolován i jeho zdravotní stav. Nejvíce k této činnosti jsou vybíráni retrieveřii, ale mohou být i němečtí ovčácii, dalmatini a nebo třeba border kolie. výcviková centra jsou např: v praze: helppes nebo jinonice a v brně např. pan dvořák. Ale existuje i řada soukromníků. Při předávání psa klientovi je pes se svým novým pánem po určitou dobu se cvičitelem, který dohlíží na to, aby si pes zvykl na nové prostředí. O čtyřnohého pomocníka se pak klient stará, jako to znáte všichni. např: kartáčování, venčení, atd.atd. Výcviková centra pořádají každoročně i soutěže ve výkonu vodicích psů, kde mohou nevidomý se svými pomocníky vyzkoušet poslušnost a schopnost vodění. více informací o výcviku naleznete na stránkách www.helppes.czz. A na konec ještě malé upozornění. Když vidíte na ulici nevidomého člověka se psem, prosím nehlaďte ho, (ne nevidomého ale psa)). je to proto, aby se pes mohl soustředit na chůzi s nevidomým. popřípadě nevidomého poproste, zda byste si ho mohli pohladit(psa). A ani jeho psímu pomocníkovi nedávejte žádné jídlo. Má stanovený režim na krmení tj. granule. Někteří z vás si také možnáříkají jak je ten pejsek hubený, páníček mu nedá ani najíst, dám mu tady ten můj rohlík se salámem. Věřte, že tím rohlíkem mu více uškodíte. Vodicí psi mají mít skvělou zdravotní kondici. Překrmení psi mají ve stáří problémy s kloubi, a nemohou vykonávat pomoc pro své páníčky. Pes je pro nevidomého rozhodně velkou výpomocí, a i mi nevidomí se snažíme, aby našim psím kamarádům s námi bylo dobře