Finále soutěže ve čtení a psaní

16. ledna 2010 v 15:27 | Pavelondra |  Info z různých akcí
Celorepublikové finále soutěže ve čtení a psaní
"Braillovo slepecké písmo - symbol naší gramotnosti"

Tuto neděli jsem se zúčastnil finále soutěže ve psaní a čtení bodového písma, rád bych se s vámi podělil o své čerstvé dojmy z této akce.
Trocha historie
Na úvod by se slušelo říct, proč byla soutěž vůbec uspořádána a pro ty co to nevědí bych zde rád také objasnil, co je to vlastně slepecké bodové písmo (braillovo písmo)

Louis Braill
V letošním roce si připomínají nevidomí na celém světě 200.výročí narození svého největšího dobrodince, prostého francouzského slepce, hudebníka, učitele a především tvůrce geniální bodové soustavy slepeckého písma - Louise Brailla.
Louis Braille se narodil 4.ledna 1809 v Coupvray poblíž Paříže. Jeho otec byl sedlář. V jeho dílně si tříletý Louis poranil sedlářským nožem oko tak nešťastně, že se již nedalo zachránit. Takzvané sympatické onemocnění druhého oka chlapce připravilo o zrak zcela. Jako desetiletý byl přijat do Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Budova ústavu byla vlhká, mnoho chovanců trpělo křivicí a tuberkulózou.
Louis Braille se nejen výborně učil, ale byl také manuálně zručný a hudebně nadaný (hrál na klavír, varhany a violu).

V letech 1824 - 1827 zastával funkci pomocníka mistra v dílně na zhotovování domácích střevíců. V letech 1827 a 1828 mu byla svěřena skupina žáků k liternímu vyučování. Roku 1828 byl jmenován pomocným učitelem čili korepetitorem, jak tuto funkci nazýval organizační řád ústavu.
Počátkem třicátých let byl Braille jmenován řádným učitelem ústavu s měsíčním platem 25 franků. Vyučoval francouzské gramatice, algebře, aritmetice a hře na klavír i violoncello.
Roku 1835 se u něho objevily první příznaky tuberkulózy plic. V roce 1840 pokročila jeho choroba do té míry, že musel být zproštěn literního vyučování a bylo mu ponecháno jen vyučování na hudební nástroje. Roku 1842 musel být uvolněn ze všeho vyučování. Ministerstvo Braillovi povolilo další pobyt v ústavu, aby se zde mohl léčit. Varhanické místo v kostele Saint Nicolas des Champes však zastával i nadále. U lazaristů, kam později přešel, působil až do prosince 1851.
V noci ze 4. na 5.prosince onoho roku dostal těžký záchvat chrlení krve a o měsíc později dne 6.ledna 1852 zemřel. Ve svém rodišti byl pohřben 10.ledna.

Braillovo bodové písmo
Braillův původní záměr byl jen spolupracovat na zdokonalení Barbierova písma, které bylo v ústavu používáno. Šlechtic a dělostřelecký důstojník Barbier se zabýval myšlenkou vytvoření tajného a rychlého písma pro vojenské účely, přesto je nabídl ředitelství pařížského Národního ústavu pro mladé slepce, kde se s ním ihned počaly konat pokusy. Tímto písmem byla v roce 1827 vytištěna pro nevidomé kniha anekdot.
Barbierovo písmo bylo přijato chovanci celkem příznivě, protože se jim četlo lépe než do té doby používaná vypouklá latinka. Vadilo jim však to, že nerespektovalo francouzský pravopis. Barbier se domníval, že je pravopis pro nevidomé zbytečností, že jim zcela postačí, mohou-li text zapsat a přečíst.
První upravenou soustavu připravil Louis Braill v roce 1825, tedy v době, kdy mu bylo teprve šestnáct let. Zveřejnil ji roku 1829 ve dvaatřicetistránkové brožuře, tištěné vypouklou latinkou pod názvem "Způsob psaní slov, hudby a chrámového zpěvu pomocí bodů k užívání slepci, pro které jej vytvořil Louis Braille, korepetitor Národního ústavu pro mladé slepce".
V druhém vydání Braillovy brožury z roku 1837 nabývá jeho abeceda současné podoby.
Nejstarší tištěná kniha Braillovým písmem je Zeměpis Asie a Francie. Základy notopisu byly hotovy již v roce 1835.
Abecedu Louise Brailla přijali jeho spolužáci nadšeně, ale učitelé k ní měli značné výhrady. Zdálo se jim, že bodové písmo staví další bariéru mezi vidomé a nevidomé. Roku 1830 bylo žákům povoleno používání tohoto písma při psaní písemných úkolů. Vyskytla se i období, kdy bylo Braillovo písmo zcela zakázáno.
Zdá se, že Braille počítal s mezinárodním uplatněním své soustavy, protože jeho brožura z r.1837 obsahuje text "Otčenáše" francouzsky, anglicky, německy, italsky, španělsky a latinsky. Později bylo Braillovo písmo upraveno i pro jazyky, které nemají hláskové abecedy, jako pro japonštinu a čínštinu.
Oboustranný tisk, nejdříve meziřádkový a později mezibodový, hlavně pak zavedení zkratkopisu v některých jazycích (němčina, angličtina a francouzština) podstatně zmenšilo objem knih. Psací stroje výrazně urychlily a usnadnily psaní bodového písma. Je pozoruhodné, že Braillovo písmo "si rozumí" i se současnou počítačovou technikou a tato kombinace výrazným způsobem rozšiřuje a zefektivňuje přístup nevidomých k informacím.

Braillovo dílo bylo v plné míře doceněno až po jeho smrti. Podle posmrtné masky vytesal sochař Jofron z mramoru Braillovu bustu, která byla odhalena ve vestibulu nového pařížského ústavu pro mladé slepce již v květnu 1853. V Braillově rodišti postavili svému slavnému rodákovi pomník.
Jeho rodný dům byl přeměněn v Braillovo muzeum. Roku 1952 - u příležitosti stého výročí úmrtí Louise Brailla - byly jeho ostatky převezeny do Paříže a slavnostně uloženy v Panteonu. V roce 1975 vzpomnělo UNESCO a Světová rada pro dobro slepců velkoryse 150.výročí vzniku Braillova písma: V Paříži se uskutečnila mezinárodní konference o přínosu Louise Brailla pro nevidomé. Celá řada zemí vydala k tomuto výročí příležitostné poštovní známky, které upozorňovaly širokou veřejnost na problematiku nevidomých. Také v letošním roce připravují mnohé pošty po celém světě vydání známek k výročí Louise Brailla, mezi nimi i Česká pošta.

Samotná soutěž
Soutěž ve psaní a čtení braillova písma se konala k příležitosti již zmíněného výročí narození Louise Brailla a to v průběhu celého roku ve všech krajích naší republiky.
Vítězové krajských kol se pak utkali tuto neděli 18. října ve velkém finále v Praze.
Soutěžilo se v těchto disciplýnách:
- psaní na pichtově psacím stroji
Napsat za tři minuty co nejvíc slov, přičemž za každé špatně napsané slovo se strhával bod dolů, chyby se hodnotily jak gramatické tak překlepy.
- čtení bodového písma, v kategoriích později osleplí a nevidomí od narození.
Limit na čtení byl dvě minuty
- psaní na počítačové klávesnici
Narozdíl od krajských kol, kde byl limit dvouminutový, ve finále byl limit na psaní pět minut, hodnotil se počet napsaných znaků, za chybu se počítal jak překlep tak chyba v gramatice.
- práce s easilinkem
Easilink je zařízení, které by se dalo jednoduše popsat jako braillský řádek s klávesnicí z pichtova psacího stroje, který je propojen pomocí bluetooth s kapesním PDA počítačem.Soutěžící měli tři úkoly, napsat jednoduchý diktát, přečíst zadaný text a srovnat zadané věty do správného pořadí.
- psaní na pražské tabulce
Pražská tabulka je pomůcka určená na zapisování krátkých poznámek v bodovém písmu. Pomocí bodátka se do papíru vypichují jednotlivé znaky braillova písma, háček je ale v tom, že se píší inverzně, takže to chce hodně soustředění, aby člověk neudělal chybu.
V každé disciplýně soutěžilo 20 lidí.
Soutěž se konala v městské knihovně na Staroměstském náměstí.
Po registraci soutěžících následovalo oficiální uvítání, hlavní proslov obstaral šéfredaktor časopisu Zora Jiří Reichel, který všechny velice mile přivítal a pak nám připoměl, proč soutěž vlastně probíhá a jak důležité je braillovo písmo pro nevidomé i dnes v čase moderní výpočetní techniky.
Pak následoval krátký koncert studentů konzervatoře Jana Dejla a po něm byla již zahájena samotná soutěž.
Během celého dopoledne i odpoledne mměli soutěžící možnost občerstvit se zdarma v místním bufetu, každý dostal poukázku na teplý a studený nápoj, zákusek a chlebíčky, které mi chutnaly ze všeho nejvíce.
Ve dvě hodiny odpoledne byly všechny soutěže ukončeny a přišel čas na další kulturní zážitek, nastoupil Vokální sbor SONS, který si pro všechny připravil nádherné vystoupení, které trvalo zhruba 40 minut a z něhož vám zde přináším docela pěknou nahrávku.
Odkaz je zde
http://www.sweb.cz/pavelondra/vocalklub.wma
K ní bych jen dodal, že z neznámých důvodů se mi nějak na diktafonu podařilo zapnout funkci hlasová aktivace VCVA, což neznamená bohužel nic jiného, že v průběhu některých písniček jsou občas drobné záseky, hlavně v tišších místech.
Po krásném koncertu již následoval přesun na staroměstskou radnici, kde proběhlo oficiální vyhlášení, po kterém byl připraven raut, toho jsem se bohužel již nezúčastnil, jel mi totiž vlak do Brna a tak jsem velice rychle utíkal na nádraží v Holešovicích a odtud se rozjel vlakem eurocity zpět směrem k domovu.
Pavelondra
 


Komentáře

1 evi evi | Web | 18. ledna 2010 v 11:31 | Reagovat

Tedy, dobrovolně soutěžit v diktátu, to by se mi asi nechtělo:-) Díky za info o Braillovi, nikdy by mě nenapadlo, že by to písmo mohlo být v určité době i zakázané. A taky jsem si až díky tomuto článku uvědomila, jak jinak je to zase složité v případě obrázkového písma (japonština, čínština)...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama