LVA rukama nohama

1. listopadu 2010 v 14:38 | Pavelondra |  Info z různých akcí
LVA rukama nohama
Letošní podzimní prázdniny jsem prožil v turistickém duchu v prostředí Lednicko-valtického areálu a to díky občanským sdružením Sedm dní a Život trochu
jinak, která zde pořádala společně akci LVA rukama nohama.


zde vám přináším své dojmy z této akce.
Sraz účastníků byl stanoven na půl třetí odpoledne dne 28. října na břeclavském vlakovém nádraží.
S těmito lidmi jsem jel na akci poprvé, takže jsem jel do nového, téměř nikoho s výjimkou čtyř lidí jsem neznal. To mi ale vůbec nevadilo, právě naopak,
velice rád poznávám nové lidi.
Z nádraží jsme zamířili do místního infocentra, kde nám velice laskavá paní pověděla něco o historii Lednicko-valtického areálu "dále jen LVA", o stavbách,
které se v krajině nacházejí a o rodu Lichtenšteinů, jehož členové navrhli všechny historické stavby v oblasti LVA.
Po teoretické části jsme zamířili do depozitáře, kde jsme měli možnost prohlédnout si dřevěné modely většiny historických staveb.
Tato část prohlídky se mi líbila velice, LVA jsem již předtím několikrát navštívil, ale až teď jsem si konečně udělal představu, jak vlastně vypadají stavby
jako minaret, tři grácie či lednický zámek.
Po prohlídce jsme odevzdali zavazadla Jiřce, která nám je odvezla na Kančí oboru, kde jsme byli ubytováni
Když jsme se i mi do ubytovny pěšky dopravili, následovalo klasické vybalování, orientace a podobné záležitosti, které jsou na každé takové akci vždy stejné.
Poté jsme se sešli v jednom ze tří pokojů a následovalo oficiální přivítání a představování.
Mimochodem nikdy jsem nevěděl,že se na horní dvě postele na patrových lůžcích vleze tolik lidí.
Při představování jsem zjistil, že se na akci sjeli lidé opravdu z celé republiky. Pár jich bylo z Prahy, někteří dojeli, stejně jako já z Brna a někteří
vážili cestu do Břeclavi až ze Zlína či Rožnova pod Radhoštěm.
Nevidomí byli čtyři účastníci a to Ráchel, já, Terka a Vojta.

Po představování následovala večerní procházka po Břeclavi, při které jsme si zvenčí prohlédli kostel, školu a radnici.
Zde je nutné poznamenat, že největším zážitkem pro většinu z účastníků byl určitě šestiboký informační panel, který byl otočný a uvnitř dutý, takže se pod
něj dalo vlézt a roztočit jej. Touto činností se účastníci akce zabývali dobrých deset minut.
Druhý den nás čekala první turistická část. vyšli jsme z Břeclavi, zamířili na vlakové nádraží a motorovým vláčkem jsme se dopravili dvě stanice do Valtic.
Zde jsme si, opět jen zvenčí prohlédli místní zámek, pro nás nevidomé byly nejvíce zajímavé dvě sochy, které u vchodu stály "lev a tříhlavý pes".
Pak jsme se vydali na dva kilometrý vzdálený kopec, kde nás čekala venkovní prohlídka další historické pomátky - kolonády Rajsny.
Po prohlídce a krátkém odpočinku jsme zamířili opět do centra Valtic na oběd do Výhodových lahůdek, kde pro nás již předem objednali pořadatelé smažený sýr,
jahodové knedlíky a guláš, každý si mohl vybrat.
Po naplnění našich žaludků a doplnění energie jsme zamířili na nejdelší úsek naší cesty, trasu, která nás měla kolem Hubertovy kaple, rendesvous "zmenšené
repliky vítězného oblouku z francie" a tří grácií dovést zpět na ubytovnu.
Cesta byla pohodlná, převýšení skoro žádné, LVA se nachází ve velmi rovinaté krajině a nálada více než výborná. Po prohlídce Hubertovy kaple a Rendesvous
jsme měli možnost buď pokračovat ke třím gráciím, odbočkou, která by naši trasu o nějaké tři kilometry prodloužila nebo pokračovat dále rovnou dom.
Jelikož však byly pochybnosti o tom, zda jsou Grácie stále přístupné, rozhodli jsme se zamířit zpět do Břeclavi rovnou
Po příchodu domů jsme se pustili do vaření rizota, při práci opět panovala výborná nálada.
Když bylo jídlo hotovo a my se do něj s chutí pustili vrátili se k nám opět Roman, Suky a Jiřka, kteří to ráno museli odjet, neboť je volaly školní
povinnosti.
Po sklizení nádobí jsme se všichni odebrali do našeho pokoje, kde nás Suky obšťastňoval hraním na kytaru. K jeho výborné hře jsme se všichni přidali se
zpěvem, kteráž to činnost nám vydržela asi do půl dvanácté v noci.
V sobotu jsme opět ráno vyrazili na pěší tůru, tentokrát na deset kilometrů vzdálený zámek Pohansko.
Po cestě jsme ještě potkali strom větrné harfy, který při foukání větru vyluzoval velice zajímavé zvuky.
Jedinou drobnou nepříjemnost toho dne zažila Ráchel, které se na nohou udělaly puchýře, takže při pauze na svačinu byla nutná malinká operace, která dopadla
dobře a my mohli zas pokračovat.
Po vnější prohlídce Pohanska jsme se vydali zpět do Břeclavi, kde jsme měli domluvenou prohlídku místní židovské Sinagogy a vedle ní stojícího moderního
křesťanského kostela.
V sinagoze nás přivítal velmi milý průvodce, který nám pověděl o její historii vše co věděl velmi poutavým způsobem.
V křesťanském kostele, který zde nestojí zas tak dlouho, byl dostavěn v roce 1995 jsme zase měli možnost si v podzemní části prohlédnout řezbářské výtvory,
znázorňující Ježíška, pastýře a ovečky.
Když byla za námi i tato část prohlídky, vydali jsme se ještě na místní židovský hřbitov, kde jsme si prohlédli několik náhrobních kamenů a snažili se najít
malé vydlážděné místečko, ze kterého by prý údajně měla prýštit nějaká energie. leč neúspěšně.
Po návratu domů nás čekala  večeře v podobě grilovaných kuřat, která pro nás upekla tetička Billa a poté menší výtvarná činnost, měli jsme pomocí nějakého
výtvarného díla vyjádřit naše pocity a dojmy, které v nás LVA zanechal.
Účastníci se tedy rozdělili do dvojic a dali se do práce. Z původně zamýšlené půl hodiny se vyklubala hodina a půl pilné práce, při které se největším
problémem ukázala nekvalitní izolepa.
Nakonec vzniklo pět děl, která abstraktivním i realistickými způsoby ukazovala naše pocity.
Například já a Renata jsme z papíru sestavili model Rajsny, Ráchel a Verča zas sestavili něco jako mapu s vyznačenou trasou a místy, kudy jsme procházeli.
Po výtvarné hodince jsme se opět odebrali do pokoje a tak jako předešlou noc jsme hráli a zpívali, tentokrát téměř do dvou ráno.
Ke konci se pak ještě Roman rozhodl, že okusí teplotu řeky Dyje a někdy po druhé ráno do ní skutečně na chvíli skočil.
Neděle probíhala velice rychle, ráno jsme posnídali a pustili se do úklidu všech částí objektu.
Pak ještě rychle proběhla zpětná vazba od účastníků pobytu a byl již čas zamířit na vlakové nádraží a rozjet se do svých blízkých i dalekých domovů.
závěr:
LVA rukama nohama byla velice vydařená podzimní akce, na tomto místě bych chtěl poděkovat
hlavně Jiřce a Sukymu, kteří se starali o organizaci a zajistili hladký průběh celé akce
všem ostatním účastníkům, kteří se jednak postarali o výbornou atmosféru, ale také nám nevidomým dělali doprovod.
 


Komentáře

1 Jiřka Jiřka | Web | 1. listopadu 2010 v 21:42 | Reagovat

Díky za pochvalu i pěkný článek! LVA byla vskutku nadmíru podařená akce, určitě si náš geniální organizátorská tandem zase něco připraví a mně se dokonce v hlavě začala při zpáteční cestě domů přes Lednici rýsovat "druhá část" ;-) tak se těšte na jaro...! :-)

2 Iva Iva | 2. listopadu 2010 v 21:16 | Reagovat

Teda, z tebe bude za chvilu spisovatel! :-)

3 Claire Claire | 3. listopadu 2010 v 20:36 | Reagovat

Pavle, super článek... :) Je skvělý. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama