Muzea, foursquare a bílá hůl

18. května 2011 v 13:26 | Pavelondra2005 |  Info z různých akcí
muzea, foursquare a bílá hůl

Co mají tyto tři pojmy společného se vám pokusím popsat v článku o akci, které jsem se tuto sobotu zúčastnil.
Akce to byla velmi neobvyklá a v česku první svého druhu.
Stáli za ní pánové Lutonský a Hassman a nesla název Čekovací muzejní noc v Brně


Muzejní noc, jako takovou určitě nikomu představovat nemusím.
Čekovací muzejní noc je ale novinka. Je to jednoduché. Příjdete do muzea, vytáhnete svůj chytrý telefon, na kterém běží geolokační hra foursquare. V muzeu se čeknete a pokud vás něco zaujalo, napíšete ke svému čekinu nějaký ten tip. Pak ještě přidáte hashtag #muzejninoc, aby všichni ostatní mohli pohodlně sledovat, kdo kde jaký tip napsal.
A to je vlastně celé.
Pokud teď někteří při čtení jen nechápavě kroutí te hlavou, odkazuji vás buď na některé předchozí články na tomto blogu, či na wikipedii, kde se o foursquare dovíte více.

Tolik na úvod. A jak jsem muzejní noc s foursquare trávil já?
V šest večer mě na tramvajové zastávce na nádraží vyzvedl průvodce Radek a jelikož jsme honem honem nevěděli, do kterého muzea zamířit, rozhodli jsme se na základě doporučení jistých lidí na foursquare navštívit blízkou restauraci Černý medvěd.
Po jednom pivu a prvním čekinu toho dne jsme ale už konečně vyrazili na cestu za kulturou.
Naší první zastávkou byla Knihovna Jiřího Mahena, kde měla v 20:10 vystupovat bubenická skupina Spálené sušenky. Svědomitě jsem se začekoval a do komentáře napsal, na co jsme se to vydali a v kolik představení začíná... ouha, v zápětí zjišťujeme, že asi došlo k nějaké chybě v programu, spálené sušenky vystupují až v 21:15.
Co teď?
Po chvíli rozhodování a nahlížení do programu se tedy vydáváme do dalšího muzea, což by údajně měl být místodržitelský palác.
Opět se svědomitě čekujeme a začínáme prohlídku.
Dole v prvním patře jsou davy lidí, zajímavé jsou zde masopustní šavle, škrabošky a masky. Zjevně expozice, zabývající se folklorem.
Šavle i masky si můžu prohlédnout "osahat".
Poté již po točitém schodišti míříme nahoru do dalšího patra, kde se nachází expozice pojmenovaná Koloniál pana Bajzy.
Je to něco jako obchod se smíšeným zbožím, jenže někdy z minulého století. Tomu odpovídá jak styl nábytku, tak zvláštní slohový styl některých reklam, které mi Radek čte.
Poté, co si prohlédnu tak nějak narychlo a bez souhlasu zřízenců jednu ozdobnou pokladnu mi je asi po pěti minutách jednou slečnou nabídnuto, abych si na podobnou pokladnu stojící opodál sáhl také.
Další zřízenkyně mě pak pouští do útrob dřevěné trafiky.
Radek vše samozřejmě svědomitě fotí.
Já jsem nadšen a je mi strašné horko.
Všude jsou lidi a repliky zboží všeho druhu. V jednom pytli dokonce nacházíme opravdový hrách, smýšený s čočkou a fazolí.
Pak už vycházíme ven na čerstvý vzduch... oba máme hlad a míříme do KFC.
Jíme, já se čekuju a Radek ještě zakládá spot na gowalle, který předtím KFC nemělo.
Poté znovu navštěvujeme Knihovnu J. Mahena a konečně si poslechneme koncert spálených sušenek.
Je to fakt nářez, ty holky se v tom bubnování opravdu vyžívají a je vidět, že jsou zapálené.
Lidem se koncert líbí a já ten den pořizuji první audiozáznam.
Vycházíme ven a přemýšlíme co dál.
A pak to příde.
Zjišťujeme, že onen místodržitelský palác byl vlastně Palác šlechtičen. Asi nějaká chyba. No nevadí, místodržitelský palác není daleko a když už jsme se tam předtím čekli, říkáme si, že jej také navštívíme.
Uvnitř je narváno, na nádvoří koncertuje jakási pochybná skupina "když slyším text pojízdný hřbitov a rakve z plexiskla, nedá mi to a ptám se Radka, zda to jsou nějaací pankáči nebo co."
Radek neví, opodál naštěstí stojí stánek s pivem a tak se aspoň oba občerstvujeme.
Zde toho asi už moc neuvidíme a tak se vydáváme k Červenému kostelu se zastávkou u párků v rohlíku.
V červeném kostele je zrovna varhanní koncert, trvá asi 20 minut, moc se mi líbí a pomalu u něj usínám.
Když je dokoncertováno, čekujeme se a vydáváme se na poslední etapu naší cesty, na afterparty do kavárny Podnebí.
První věc, co samozřejmě dělám, je čeknutí se na foursquare, zjišťuju že někteří lidé, co mám v přátelích se zde čekli zároveň se mnou, no aspoň za to místo jednoho bodu získávám 2.
Zde jsme všichni oficiálně přivítání M. Hassmanem a pak proběhne prezentace jakési nové služby likeyou.cz, z které si toho moc nepamatuju, jde snad o jakési anonymní flirtování.
Zatím, co čekám na pivo se ke mě hlásí pár lidí, co mě zřejmě poznali podle fotky na twitteru či facebooku a já si k nim pak přisedám ke stolu.
Chvíli se bavíme, ale já i Radek jsme už oba dost unavení, z chození a Radek i z organizace Tmavomodrého festivalu.
Proto se loučíme a míříme na autobus a oba už se těšíme, jak se pořádně vyspíme.

závěr a poděkování
Bylo to fajn, takový zážitek jsem už dlouho neměl, spoustu jsem toho viděl, spoustu jsem toho nachodil. Dobře se pobavil i napil a vůbec parádní a nezapomenutelná sobota, jak po stránce kulturní tak i po těch jiných.
Můj největší dík patří samozřejmě Radkovi Pavlíčkovi, který mi dělal celý večer průvodce a bez jehož komentářů a popisů bych z kulturních zážitků měl jen půlku
taktéž můj dík patří M. Hassmanovi, jak za organizaci celé akce tak i za průvodcování v neděli na hlavní nádraží.
Doufám, že se za rok čekovací noc bude konat a že se jí opět zúčastním.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama