opět na rakouský způsob a tentokrát i v Rakousku.

15. září 2011 v 2:09 | Pavel Ondra |  Info z různých akcí
Když se dělá výměnný pobyt, chtělo by to opravdu nějakou výměnu.
Rakušáci z BBI, institutu pro nevidomé ve Vídni už u nás byli a teď tedy nastal čas to vyměnit. Tentokrát jsme cestovali my do Vídně.



Českou skupinu tvořilo devět lidí, z čehož šest z nich byli účastníci.
Zdendovi, který působil jako tlumočník pak ještě dělala doprovod Mária ze slovenska a co by hlavní organizátor s námi jel také Radek Pavlíček z brněnského tyflocentra, které spolus BBI celý projekt organizovalo.
A co jsme dělali?
bylo toho spoustu, začnu teda pěkně po pořádku.

pátek


Z Brna jsme jeli vlakem Eurocity, který se jmenoval příhodně Vindobona.
Cesta probíhala klidně, až na neočekávaný kolabs jistého mladíka, díky kterému musela souprava stát deset minut kdesi v poli a čekat na záchranku.
Po příjezdu do Vídně nás na nádraží čekali Mária a Zdenda a spolu s nimi jsme zamířili do BBI.
Tam proběhlo formální představení, organizace ubytování a podobné věci, které nesmí u žádné takové akce chybět.
Po prozkoumání našich dvoulůžkových pokojů a vybalení základních nezbytností jsme všichni, již notně hladoví zamířili do jídelny na večeři.
Zde jen dodám, že po víkendu na BBI jsem si připadal dosti zmateně, ta škola na mě působila jako totální bludiště a nebyl jsem sám, i má vidomá průvodkyně měla co dělat.

Po studené večeři došlo na představení členů obou skupin, češi se představovali většinou anglicky, rakušáci německy a Zdenda překládal.
Pak nám Erich, což byl rakouský organizátor akce oznámil, že v plánu je krátká vycházka podle dunajského kanálu.
Vycházka to byla pohodová, napravo voda, nalevo rušná silnice.
Cestou jsme míjeli spoustu zajímavých věcí, např. bar, kde byl navezen opravdový plážový písek nebo hvězdárnu Uranium.
Nakonec jsme to celé završili v jedné malé hospůdce nedaleko BBI.

sobota


Ten den jsme měli na programu spoustu věcí, začnu tedy po pořádku.
První zastávkou byl Svatoštěpánský dóm, který jsme si v rychlosti prošli zevnitř a posléze si jej prohlédli ve zmenšené podobě díky modelu, který před budovou stojí a na němž je i krátký braillský popisek v němčině.
Zajímavost, která mi z této návštěvy utkvěla v hlavě je dost zvláštní, v průběhu prohlídky dómu zevnitř jsme narazili na automat se sluchátky a audioprůvodcem a když jsem slyšel český překlad těch informací z průvodce, neubránil jsem se pocitu, že ten německý originál prohnali spíš google translatorem. Některé obraty a spojení bych opravdu v normální české větě nepoužil.

Z dómu jsme zamířili na nejzajímavější část celé exkurze po městě, alespoň dle mě.
Jak by se vám líbilo dostat možnost osahat si zpěvačku Lady Gaga? Nebo jak by se vám líbilo šáhnout si na porno hvězdu M. Monroe? A co třeba takový Beethoven, Freud a spousta dalších osobností?
Tak přesně tuhle možnost jsme dostali v muzeu voskových figurin, kde nám zdejší personál skutečně dovolil osahat si všechny vystavené exponáty. Musím přiznat, že na tenhle zážitek dlouho nezapomenu.
Nejen exponáty samotné byly zajímavé, i když jejich věrnost a dokonalost zpracování byla prostě úžasná, parádní byly také všechny možné druhy oblečení, co na sobě sochy měly. Mohli jsme tak třeba "vidět" v čem chodila Marie Terezie nebo co za zrůdnosti si na sebe navléká zmiňovaná Gaga.
A mimochodem, zrovna na příkladu této popové hvězdičky se ukázalo, že někdy jen popis prostě nestačí, že to se musí prostě zažít. Ano, hodněkrát mi lidi popisovali, v čem všem Lady Gaga chodí, ale až po osahání si nápodoby jedněch šatů, do kterých se tato slečinka obléká mi skutečně došlo co je vlastně zač.

Po této návštěvě říše vosku jsme zamířili dále, přes místní tržiště Naschmarkt, které je dle sociální sítě foursquare jediné opravdu mezinárodní místo Vídně a které se zamněřuje spíše na turisty, obyčejní vídeňáci tam moc často prý nechodí.
Bylo tam horko, narváno, prodávali tam vše, od veteše, přes turecké pochutiny až po čínská koření a my tržiště proběhli opravdu co nejrychleji protože jsme spěchali dále do dalšího muzea.
Tím bylo muzeum hudby, které jsem již v minulosti navštívil a tudíž jsem se exkurze tentokrát nezúčastnil.
Místo toho jsme se svou průvodkyní vyhledali nedalekou kavárnu a svlažili svá vyprahlá hrdla horkým a ledovým kafem.

Večer nás pak čekala už jen, alespoň dle mě nudná, projížďka vláčkem po Prátru. Vláček byl hlučný, šíleně kouřil a smrděl naftou.
Osobně si myslím, že nějaká crazy pouťová atrakce by byla možná lepší, ale na druhou stranu mě už po celodenním chození dost bolely nohy, takže jsem byl rád, že můžu sedět, i když to bylo v smradlavém neekologickém vláčku.

Po této projížďce jsme celý den završili v nedaleké restauraci, kde hrála živá hudba, šíleně zpívala rakouská zpěvačka a obsluhoval příjemný číšník zo slovenska.
Trochu se popilo a když ona rakušanda zmlkla, nastoupili jsme ve vší parádě se zpěvem my.
Zpívali hlavně ti, co znali písně z Moravy a Slovácka, totiž moje máma a Radek, občas se přidali i další.
Atmosféře večera to dodalo zvláštní kouzlo a i onen číšník povídal, že se mu to velmi líbilo.

neděle


V neděli jsme si už jen dopoledne prohlédli zámeckou zahradu u Schönbrunnu, která byla obrovská, bylo v ní příjemně, všude byla spousta turistů a turistek a čas odčasu bylo slyšet i projíždějící kočáry, to když se nějaký turista rozhodl pro vyjížďku místo pěší prohlídky.
Spousta lidí zde rovněž provozovala Nordic walking s holemi.
V parku se mi líbila hlavně obrovská fontána, se sochou neptuna uprostřed, na jejímž okraji byly vytesány kamené amfory, které byly přístupné z cestiček a my si je mohli osahat, zbytek fontány byl totiž za plotem.
A pak už jsme jeli jen na oběd do BBI, zapakovali zavazadla a odebrali se na nádraží a odtud vlakem domů do Brna.

závěr a poděkování.


Poslední akce projektu spolupráce mezi tyflocentrem Brno a školou BBI ve Vídni se mi líbila velice, největší zážitek jsem měl z exkurze muzea figurin a rovněž budu dlouho vzpomínat na posezení v Prátru.
Chci poděkovat všem organizátorům z česka za skvěle připravený víkend.
Radkovi za koordinaci a Zdendovi za jeho velmi kvalitní tlumočnické služby.
Pavel Ondra
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama